Pokud při 17 600 kJ za den jsem váhově stabilní pod 65 kg, kolik bych měl při polovičním příjmu?

 

Teoretická otázka? Váha by šla rapídne dole a z veľkej časti aj svalová hmota. Následne by pravdepodobne kvôli zvýšenému pocitu hladu nastala kompenzácia prejedaním sa. Čiže typicky Jojo efekt

 

Toto je fakt teoretické, ale zajímalo by mě, jestli by dolů šel i metabolismus a byla by mi třeba více zima a tak, a případně, zda bych byl více unavený a běhal méně.

 

Pokiaľ by si chcel držať tento príjem ~2200kcal , tak by sa tvoje telo adaptovalo. Pod určitú hranicu by si už s hmotnosťou nešiel dole, ale tvoja celková pohybová aktivita by sa znížila, zhoršil by sa spánok, výkony by išli časom dole, bola by ti často zima, predpokladám, že by nastavalo aj vyššie rednutie kosti a čoskoro by si mal únavové zlomeniny.

 

Jednoducho povedané, telo by si požičiavali energiu na behanie z ostatných systémov – to je tá termo regulácia, rozmnožovacia sustava, tkaniva vrátane svalov, šliach a kostí…

 

Danieli, díky za skvělé komentáře. Jestli na toto téma můžu mít dotaz. Jestli Petr je stabilně na nějaké hranici, má stabilní počet km a určitý stabilní počet kcal měsíčně, u něj tedy cca 4200 kcal. Je nějaká možnost, ať už směrem dolů nebo směrem nahoru, u člověka, který může mít naopak málo, jak dobře postupovat a najít optimum? Je ted u Petra jasné, že je to jeho optimum a není vhodné snižovat vůbec? Zůstat na svém a neřešit to? A naopak, pokud je to u někoho naopak pravděpodobně málo (viz příklady, co zmiňujete), jak správně postupovat, jakým způsobem rozumně navyšovat a co si vzít jako bernou minci, že je to to, co nám řekne – aha, toto už je dobré. Děkuji moc

 

~1500kcal vs 4000kcal

 

Väčšinou sa môžeme na začiatok odpichnúť od tabuľkových hodnôt pre TDEE (celkový denný energetický výdaj zahŕňajúci bazalny metabolizmus aj aktivitu).

Pokiaľ vidím, že má športovec jeho nameraný príjem výrazne nižší ako čo ukazujú tabuľkové hodnoty, pozriem sa na to hlbšie:

 

Klinicky sa momentálne uvádza príjem nižší ako 45kcal/kg ako relatívny energetický deficit pre ženy pod ktorý by športovkyne nemali ísť.

Opačne, privysoký energetický príjem si všímajú ľudia jednoducho – tým že priberajú.

 

Hľadanie toho optima je na základe pozorovania. Z môjho pohľadu optimálny energetický príjem pre výkon býva často vyšší než sú športovci ochotní prijímať. To je skôr pre tých vrcholových alebo výkonnostných športovcov.

 

Pri bežnej športujúcej populácii je podľa mňa optimum dostatočne veľký príjem energie pre kvalitný šport a život, ktorý je zároveň hlavne pre jedinca dlhodobo udržateľný. Čiže na papieri môže byť o trochu nižší než optimálny, ale zároveň nie je podvyživený, cíti sa dobre a nepociťuje negatívne efekty.

 

Dáva to takto zmysel?

 

Myslím si, že při opačném gardu asi dojde nejdříve k nějakému navýšení váhy – krátkodobému a postupně si tělo zvykne. Btw. mám tu nyní příklad jedné neměcké běžkyně, jestli jste nezaznamenali, zajímavý k přečtení, ale je to příklad velmi extrémní, podle mě. Asi to nebude u většiny sportovců – výkonnostních až takto markantní.

 

s Tanjinim trénerom som v kontakte🙂 Nie je to ani taký extrémny príklad. Jednalo sa o to , že tých 1500kcal bol prríliš nízky príjem pre Tanju, čo často vidíme hlavne u športovkýň. To sú tie príznaky, ktoré sme spomínali pred tým.

„Myslím si, že při opačném gardu asi dojde nejdříve k nějakému navýšení váhy – krátkodobému a postupně si tělo zvykne“ toto môže byť voda, glykogén, ale aj svalová hmota.

 

Ale asi máte namysli prípad, keď je človek dlhodobo na prinízkom kalorickom príjme a následne ho navýši, viz. Tanja. Vtedy môže byž priberanie súčasťou procesu. Každopádne, telo má schopnosť prispôsobiť sa „smerom nahor“ veľmi obmedzenú oproti „smerom nadol“. Z pohladu prežitia, si telo vždy chce uskladniť energiu na horšie časy, a pokiaľ hladujeme tak sa snaží vydať čo najmenej energie pre prežitie.

 

Viac o tejto téme nájdete v článku Nedostatočný energetický príjem ako častá chyba športovcov